Nynorskordboka
opportun
прикметник
| однина | множина | ||
|---|---|---|---|
| чоловічий / жіночий рід | середній рід | означена форма | |
| opportun | opportunt | opportune | opportune |
Походження
gjennom fransk; frå latin ‘som seglar mot hamna’Значення та вживання
som høver godt i eit bestemt augeblikk;
Приклад
- han fann det opportunt å stikke av