Nynorskordboka
oppbrot, oppbrott
іменник середній
| однина | множина | ||
|---|---|---|---|
| неозначена форма | означена форма | неозначена форма | означена форма |
| eit oppbrot | oppbrotet | oppbrot | oppbrota |
| eit oppbrott | oppbrottet | oppbrott | oppbrotta |
Походження
norrønt uppbrotЗначення та вживання
- det å (bu seg på å) bryte opp (2)
Приклад
- vise teikn til oppbrot
- i overført tyding: det å forlate ein posisjon
Приклад
- oppbrot frå gamle vanar