Nynorskordboka
normaltalemål
іменник середній
| однина | множина | ||
|---|---|---|---|
| неозначена форма | означена форма | неозначена форма | означена форма |
| eit normaltalemål | normaltalemålet | normaltalemål | normaltalemåla |
Значення та вживання
i språkvitskap: (meir eller mindre) standardisert dialekt eller språk nytta som sams talemål i eit område eller i ein viss funksjon;
jamfør normalmål
Приклад
- nynorsk scenemål er eit slags normaltalemål