Bokmålsordboka
vonbroten
прикметник
однина | множина | ||
---|---|---|---|
чоловічий / жіночий рід | середній рід | означена форма | |
vonbroten | vonbrotent | vonbrotne | vonbrotne |
Походження
fra nynorsk; jamfør von (1Значення та вживання
uten von;
skuffet
Приклад
- bli såret og vonbroten