Bokmålsordboka
sykdomsforfall, sjukdomsforfall
іменник середній
| однина | множина | ||
|---|---|---|---|
| неозначена форма | означена форма | неозначена форма | означена форма |
| et sjukdomsforfall | sjukdomsforfallet | sjukdomsforfall | sjukdomsforfallasjukdomsforfallene |
| et sykdomsforfall | sykdomsforfallet | sykdomsforfall | sykdomsforfallasykdomsforfallene |
Значення та вживання
det å ikke møte opp på grunn av sykdom;
jamfør forfall (1